Fotogalerie
Začíná výplata pomoci živému umění. Program COVID – Kultura 2 má totiž notifikaci Evropské komise
Ministerstvo průmyslu a obchodu může začít vyplácet dotace ze speciálního programu COVID – Kultura určeného na podporu živého umění. 2. výzva dnes dostala notifikaci Evropské komise, od které se výplata podpory v kontextu s pandemií koronaviru odvíjí. Ode dneška budou odcházet peníze na účty několika stovkám osob samostatně výdělečně činným, kterým podnikání v sektoru profesionálního umění, konkrétně v oblasti hudby, divadla, tance, omezil covid-19 a související mimořádná opatření, která bylo potřeba přijmout v kontextu s ochranou zdraví. „Ve 2. výzvě z programu COVID-Kultura máme aktuálně nachystáno k proplacení 752 žádostí OSVČ o jednorázovou podporu v celkové hodnotě víc než 45 milionů korun. A k výplatě je připraveno i dalších 14 žádostí za cca 14,8 milionů Kč od podnikatelských subjektů a další stovky žádostí máme nahodnocené,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Výplaty začnou obratem, hodnotí se průběžně a snahou všech je, aby umělci, kteří potřebují pomoci, dostali podporu co nejdřív.“ O dotaci z programu COVID-Kultura se žádá prostřednictvím informačního systému dostupného přes adresu: www.mpo.cz/kultura. Systém žadatele procesem podávání provede, k dispozici jsou také nejčastější otázky a odpovědi, ať již na webu MPO či webu Ministerstva kultury (www.mkcr.cz), s kterým MPO program připravilo. Informace poskytuje také linka pro podnikatele 1212, případně lze využít e-mail: kultura@mpo.cz. „S rychlým vyřízením žádosti samozřejmě pomůže součinnost podnikatelů, kteří o dotaci žádají. Roli hraje to, zda jsou vyplněny všechny potřebné údaje a přiloženy potřebné dokumenty. Pokud nikoliv, musí se žádost doplnit, což v praxi rozhodování prodlouží. Zejména u žádostí OSVČ nepředpokládáme žádné velké problémy, je opravdu jednoduchá,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostředí Pavel Vinkler. „Kultura vytváří rozsáhlý ekosystém lidských činností, které na sebe navzájem navazují. Vnímáme potřebu lidem v kultuře skutečně pomoci. Za realizační tým a projektové řízení programu COVID - Kultura děláme maximum, abychom vypláceli okamžitě. Směřovali jsme veškeré kroky k tomu, abychom mohli zahájit vyplácení schválených žádostí ihned po notifikaci od Evropské komise. V tuto chvilku se jedná o tisíce žádostí, které chceme vyplácet co nejdřív. Bereme jako samozřejmost, že projektový tým bude zpracovávat přípravu plateb během celého víkendu,“ říká koordinátor Inovační strategie ČR Robin Čumpelík. Na základě zájmu žadatelů o 2. výzvu z programu se prodloužil termín podávání žádostí, a to do 22. prosince 2020. Rovněž se - na základě podnětů od profesních organizací zastupujících živé umění - rozšířil okruh žadatelů. Nově mají na jednorázovou podporu pro OSVČ nárok také umělci nebo umělecko-technické profese, kteří na území ČR mají přechodný pobyt, a jde o podnikatele z Evropské unie (EU). Zde se vychází z povinnosti státu zacházet s občany EU, kteří na území daného státu legálně pobývají, a to včetně poskytování sociální pomoci vyplývající ze směrnice 2004/38/ES o právech občanu EU. Také je nově možné souběžně čerpat dotaci z 2. výzvy z programu COVID – Kultura spolu s „ošetřovným“ pro OSVČ. Zdroj : MPO
Ministerstvo zemědělství podpoří organizace, které distribuují potraviny lidem v nouzi, přidá jim 20 milionů korun
Organizace, které se podílejí na záchraně a následné distribuci potravin v době pandemie koronaviru, dostanou od Ministerstva zemědělství (MZe) ještě v letošním roce navíc 20 milionů korun. Pomůže jim to pokrýt mimořádné náklady, které jim v posledních měsících vznikly. Pravidla programu dnes schválila vláda, peníze uvolní Ministerstvo financí. „Potravinové banky a další organizace mají v souvislosti s pandemií koronaviru zvýšené náklady na distribuci potravin, které jim chceme alespoň částečně kompenzovat. Například jen v souvislosti s uzavřením škol zachránily a následně rozdaly lidem v nouzi 330 tun potravin ze školních programů Mléko do škol a Ovoce a zelenina do škol,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. MZe dlouhodobě podporuje tyto organizace a v současné nelehké době navrhuje finančně podpořit tyto organizace rozšířením stávajícího dotačního programu o nový podprogram, který by pokryl jejich zvýšené náklady, které vznikají v důsledku jejich zvýšené činnosti během nouzového stavu a dalších přijatých opatření. Cílem je, aby tyto organizace bylyi nadále schopny vykonávat svoji činnost v současném rozsahu. Potravinovým bankám pomáhá MZe od roku 2016. Ty podporu využívají zejména na pronájmy, rekonstrukce a budování nových skladů, na jejich vybavení chladicím a mrazicím zařízením, na nákup automobilů pro svoz potravin a na režijní náklady. Letos bylo na podporu potravinových bank doposud vyplaceno téměř 75 milionů korun, loni 116,5 milionu koruna v roce 2018 téměř 41 milionů korun. Zdroj : Ministerstvo zemědělství
Horská služba se mění, vedení se ujímá nový ředitel/náčelník
Správní rada Horské služby na dnešním mimořádném zasedání schválila zásadní změny Statutu Horské služby o.p.s. a zvolila nového ředitele/náčelníka. Stal se jím René Mašín, dlouholetý náčelník z oblasti Jizerských hor, který se s platností k dnešnímu dni (20.11.) ujímá vedení Horské služby. Dne 20. 11. 2020 mimořádně jednala správní rada Horské služby o.p.s. (dále jen HS). Hlavními body jednání bylo schválení nového Statutu Horské služby o.p.s. (dále jen Statut). Se změnou Statutu došlo ke změně struktury HS, a to s okamžitou účinností. Nově se slučuje pozice ředitele HS a ústředního náčelníka, doposud to byly dvě oddělené pozice. Dále vzniká pozice vedoucího úřadu HS nebo rada náčelníků jako poradní orgán ředitele. „Jsme přesvědčeni o tom, že tato změna je krokem správným směrem. Změny, které jsme provedli, byly téměř čtvrt roku konzultovány s náčelníky oblastí a je na nich shoda napříč profesionální i dobrovolnou základnou Horské služby,“ říká ministryně pro místní rozvoj a předsedkyně správní rady HS Klára Dostálová.Nově Statut zpřísňuje požadavky na pozici ředitele/náčelníka. Ředitel/náčelník nyní musí být minimálně 10 let zaměstnancem Horské služby na pozici Terénní pracovník – záchranář a musí mít odbornou praxi jako Cvičitel Horské služby.Správní rada s okamžitou účinností jmenovala novým ředitelem/náčelníkem Horské služby Reného Mašína. „Rozhodla jsem se, že zapojím do výběru nového ředitele/náčelníka celou základnu Horské služby. Oslovila jsem tedy všechny náčelníky oblastí i republikovou radu Horské služby z.s., aby mi zaslali návrhy vhodného kandidáta na tuto pozici, který bude splňovat požadavky uvedené v novém statutu, a shodně jsem od všech obdržela jméno pana Mašína. Myslím, že je důležité, že se pan Mašín těší respektu jak profesionálních, tak také dobrovolných členů Horské služby. Přeji mu hodně štěstí v této zodpovědné roli,“ uzavírá ministryně Dostálová.René Mašín je dlouholetým členem Horské služby, v Jizerských horách působí jako náčelník už 20 let a je v současné době nejdéle sloužícím náčelníkem Horské služby. „Jsem moc rád za důvěru, kterou do mě vložila celá Horská služba i správní rada. Vnímám to jako velkou zodpovědnost. Jako nejdůležitější úkol vnímám, připravit Horskou službu na zimní sezónu, která začíná už příští měsíc,“ říká nový ředitel/náčelník Mašín. Zdroj : MMR ČR
Do hradeckých škol se vrátily necelé dva tisíce dětí
Do hradeckých základních škol se dnes vrátili žáci prvních a druhých tříd, jejich výuku znovu umožnilo ministerstvo zdravotnictví. Děti musí být vybavené rouškami a nemají hodiny zpěvu či tělesnou výchovu. V Hradci se otevřelo všech sedmnáct základních škol, tři z nich navíc v rozšířeném režimu – ZŠ Josefa Gočára, ZŠ Sever a ZŠ Štefcova, které mimo jiné fungují jako vybrané školy pro děti zdravotníků, lékárníků a dalších příslušníků bezpečnostních složek. Celkem tyto tři vybrané školy doposud navštěvovalo více než osmdesát dětí.„S otevřením škol nemáme naštěstí žádný problém, naopak, pedagogové se na děti velmi těšili. Všechny školy zvládají výuku pro děti prvních a druhých ročníků bez problému pokrýt. Děti by také měly mít zajištěné stravování. Přístup jednotlivých škol k návratů žáků už pak v dalších krocích ponecháváme na ředitelích. Pro rodiče bude v tuto chvíli nejlepší, aby sledovali webové stránky své školy, kde by se veškeré potřebné informace měli dozvědět,“ říká náměstek primátora pro oblast školství Martin Hanousek. Žáci prvních a druhých tříd, kteří se dnes do škol vrátili, budou muset prozatím povinnou školní docházku absolvovat bez zpěvu a tělesné výchovy. Povinné je také nošení roušek. V Hradci Králové také fungují tři školy ve speciálním režimu, kromě prvňáčků a druháků se zde stále budou určit děti zdravotníků, lékárníků, policistů, hasičů, vojáků a dalších příslušníků záchranných a bezpečnostních složek. Jedná se o ZŠ Josefa Gočára, ZŠ Sever a ZŠ Štefcova. „Nejprve byla v provozu pouze základní škola Josefa Gočára, ale museli jsme navýšit kapacity, tudíž jsme otevřeli další dvě školy. Celkem je navštěvuje přibližně více než 80 žáků, kteří mají speciální režim a skupiny dětí se mezi sebou nesmí potkávat,“ doplňuje náměstek Hanousek. Téměř bez omezení stále také fungují hradecké mateřské školy, zavřena je pouze MŠ Mrštíkova pod ZŠ Štefcova. Znovu otevřená by mohla být už začátkem příštího týdne. zdroj: město Hradec Králové
Město s vánočními trhy zatím počítá, novoroční ohňostroj se přesouvá
Prakticky od začátku léta se město Hradec Králové připravovalo na vánoční trhy, rozsvěcení stromu a novoroční ohňostroj. Letos mělo navíc dojít ke změně celého konceptu, předvánoční události se měly odehrávat nově na Velkém náměstí. S ohledem na vývoj epidemické situace město zatím počítá se skromnější variantou vánočních trhů, které by splňovaly všechna případná vládní opatření. Zrušeno je rozsvěcení vánočního stromu, které se již neuskuteční jako akce s doprovodným programem. Tradiční novoroční ohňostroj se přesouvá, uskutečnit by se měl v rámci letních vzpomínkových akcí k 155. výročí bitvy u Hradce Králové. „O podobě letošních vánočních trhů ještě není definitivně rozhodnuto. Připravujeme variantu, která bude nejspíš výrazně omezena oproti plánovanému návrhu, na kterém jsme pracovali v podstatě od léta. Současně je třeba počítat i s tou nejpesimističtější verzí, kdy epidemická situace a vládní opatření organizaci vánočních trhů neumožní,“ říká primátor města Alexandr Hrabálek. Město i nadále konzultuje situaci s ostatními krajskými městy a také s Krajskou hygienickou stanicí. „Budeme do poslední chvíle čekat na opatření, která vyhlásí vláda před 20. listopadem, kdy by měl končit nouzový stav. Zda dojde k jeho prodloužení, nebo ne, jaká omezení budou platná, to bohužel lze velmi těžko odhadovat,“ doplňuje primátor. Na letošní advent město také chystalo změnu tradičního konceptu. „Rozhodli jsme se letošní trhy umístit na Velké náměstí, kde se mělo konat i slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Bohužel je již dnes jisté, že se tato událost neuskuteční jako akce pro širokou veřejnost s doprovodným kulturním programem. Původně jsme na celou dobu konání vánočních trhů měli objednané kluziště a další atrakce především pro děti, jako vláček a kolotoč. Stánky s trhovci a s občerstvením měly být na celém prostoru mezi Mariánským sloupem a budovou historické radnice,“ říká náměstkyně primátora pro oblast kultury Monika Štayrová. Celá plocha náměstí, kde dnes parkují auta, měla být využitá pro letošní trhy a vánoční atmosféru, na každý den byl připravený kulturní doprovodný program. Se změnou se počítá také u novoročního ohňostroje. „Zde bývá často mezi deseti a dvaceti tisíci lidí a jsme si vědomi, že s ohledem na aktuální epidemickou situaci nebude možné tuto akci uspořádat. Hradečáci ale o svůj oblíbený ohňostroj nepřijdou, již máme náhradní termín. Měl by se uskutečnit v rámci vzpomínkových akcí k 155. výročí bitvy u Hradce Králové začátkem července příštího roku,“ dodává náměstkyně Štayrová. Zdroj : město Hradec Králové
Národní muzeum představilo veřejnosti dokončený Palachův pylon
Před Novou bodovou Národního muzea se již řadu let vyjímá necelých 30 metrů vysoký ocelový pylon, který nebyl až doposud zcela dokončen. Nyní Národní muzeum tento pomník dokončilo a vdechlo mu tak původně zamýšlenou podobu. Celé dílo bylo slavnostně představeno veřejnosti 17. listopadu 2020, kdy si připomínáme znovunabytí svobody v naší zemi a stalo se tak nejen němým svědkem, ale i přímým účastníkem historických událostí, připomínkou oběti Jana Palacha a zároveň odčiněním ztráty tvůrčí svobody jeho autorů Karla Pragera a Miloslava Chlupáče. Palachův pylon je pomník památce Jana Palacha stojící u Nové budovy Národního muzea, bývalého sídla Federálního shromáždění v Praze. Tento ocelový pylon navrhl architekt Karel Prager v únoru roku 1968 při projektování komplexu Federálního shromáždění. Architekt Prager od počátku spolupracoval s nejlepšími výtvarníky té doby. Na formulování výtvarného konceptu se podílel jeden z nejvýznamnějších českých historiků a teoretiků umění Jiří Šetlík. Štíhlý ocelový pylon, který znázorňuje k nebi šlehající plamen, měl podle původního návrhu nést plastiku Miloslava Chlupáče nazvané Plamen. Dramatické události, které se odehrály v Československu během výstavby komplexu Federálního shromáždění (srpnová okupace země vojsky Varšavské smlouvy a zejména sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969) přiměly autory pylonu ke spontánnímu rozhodnutí svoje dílo, stojící před hlavním slavnostním vstupem do komunistického parlamentu a pár desítek metrů od sebeupálení, věnovat památce Palachovy oběti. K dokončení realizace umístění plastiky na ocelový pylon však nakonec nedošlo. Po radikální změně politického kurzu, bylo stranickými orgány KSČ rozhodnuto o odstranění a neinstalování některých výtvarných děl připravovaných pro budovu Federálního shromáždění a o jejich nahrazení jinými. Zvažovala se dokonce i úplná likvidace pylonu samotného. K té nakonec nedošlo a architektem Pragerem vyhrazené místo v pylonu pro Chlupáčovu plastiku vyplnil dutý kamenný blok se státním znakem a dvěma větami z československé ústavy. Pozapomenutý a veřejně neznámý význam monumentu připomněl až v roce 2018 akademický sochař Antonín Kašpar, který ocelový pylon restauroval. Při restaurátorském průzkumu objevil v archivu Národního muzea dokumentaci na přístavbu a úpravy budovy Federálního shromáždění, kterou vypracoval Architektonický atelier GAMA v roce 1991 a výkresy podepsal tehdejší ředitel atelieru architekt Prager. V této dokumentaci se pylon již nazývá Palachův pylon a navrhuje se jeho rehabilitace. Karel Prager po Sametové revoluci napsal: „Pylon před budovou Federálního shromáždění a jeho kamenný blok nebyl dokončen vytesáním skulptury „Plamen“ sochaře Miloslava Chlupáče. Skici této plastiky byly uchovány a je ji třeba dokončit do sádrového modelu pro realizaci v žulovém bloku přímo na místě. Nápisy a státní znak náhradně osazený na kamenném bloku byl již odstraněn.“ K následné rehabilitaci však z neznámého důvodu nedošlo, autoři Palachova pylonu mezitím postupně zemřeli a na sádrovou skicu opět na dlouhá léta usedl prach. V čase Palachových nedožitých 70. narozenin, v němž projekt rehabilitace znovu spatřil světlo světa, se vedení Národního muzea rozhodlo původní záměr dokončit. Rok 2019, kdy si celá země připomněla 50 let od Palachovy živé pochodně a 30. výročí Sametové revoluce, byl pak ve znamení prvních jednání o rehabilitaci Palachova pylonu se zástupci dědiců obou autorů, restaurátorem, zástupci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury. Vzhledem k hmotnosti původně navrhovaného bloku a problematice jeho ukotvení na ocelový pylon bylo třeba provést realizaci v jiném materiálu, který se blíží autorské práci a výtvarným záměrům. Po konzultaci se zástupci nositelů autorských práv a zástupci Národního památkového ústavu byl zvolen jako finální materiál bronz. V témže roce byly zahájeny první práce na realizaci plastiky, kterou byl, na základě výsledku veřejné soutěže, pověřen akademický sochař Antonín Kašpar. "Dnes si připomínáme 31. výročí Sametové revoluce, Den boje za svobodu a demokracii, ale také památku všech hrdinů, kteří za naši svobodu a možnost žít naše životy v demokracii, obětovali životy své. Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto, a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest všem, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti," říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Zdroj Národní muzeum
Na školy v přírodě letos nevyjelo 100 tisíc dětí.
To postihlo mnoho rekreačních zařízení, kterým chceme pomoci titulem COVID – Školy v přírodě," říká ministryně Dostálová. Vláda dnes schválila nový dotační titul COVID – Školy v přírodě, který je určený pro rekreační zařízení postižené výpadkem dětských zájezdů. Výše podpory bude činit max. 27 % z nasmlouvaných a neuskutečněných pobytů v období mimořádného opatření 25. 5. - 29. 6. 2020. Podpora bude vyplácena na základě doložených skutečně nasmlouvaných pobytů. Ministerstvo pro místní rozvoj má pro ně připraveno celkem 65 milionů Kč. „Podle našich propočtů se letos nedostalo na školy v přírodě asi 100 tisíc dětí z obvyklých 220 tisíc. To představuje nezanedbatelný výpadek příjmů u mnoha rekreačních zařízení, která jsou pro děti speciálně přizpůsobena a vybavena. Ukončení jejich činnosti by způsobilo nenahraditelné škody na celé generaci dětí, pro které je pobyt v přírodě a první krůčky v samostatnosti mimořádně důležitou součástí výchovy," říká ministryně Dostálová. „Proto jsme se rozhodli pomoci jejich provozovatelům překlenout aspoň nejhorší období a připravili pro ně 65 milionů pro záchranný titul COVID – Školy v přírodě." Žádosti o dotaci v rámci dotačního titulu budou přijímány na základě výzvy vyhlášené MMR a zveřejněné na webu MMR. Finanční podpora bude vyplácena pouze na základě doložení skutečně nasmlouvaných pobytů, tedy na základě doložených smluv nebo objednávek. Dotační titul COVID – Školy v přírodě poběží od listopadu 2020 do června 2021.Podpora je určena pro provozovatele ubytovacího zařízení na území ČR, který poskytuje ubytovací služby na základě živnostenského oprávnění na ubytovací služby nebo hostinské služby. Zároveň se musí jednat o ubytovací zařízení dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, respektive zařízení zkolaudovaná jako ubytovací zařízení podle stavebních právních předpisů platných v době kolaudace. Zdroj Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Budeme pravidelně zveřejňovat data o napadení hospodářských zvířat vlkem
Vlky lákají především nedostatečně zabezpečená stáda ovcí a koz. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní bude zveřejňovat každý měsíc souhrnné údaje o napadení hospodářských zvířat vlkem. Vychází přitom z protokolů škodních událostí, které má v daném čase k dispozici. Z protokolů vyplývá, že počet útoků souvisí s řadou faktorů – patří mezi ně například to, zda je ohradník elektrický, nebo zda je přítomen pastevecký pes. Za září 2020 eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR celkem 36 škod, za říjen 24 škodních událostí, nejvíce v Královéhradeckém kraji. Souhrnné informace k těmto škodám uveřejňuje zde [1]. Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80-95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %. Oplocení chovaných ovcí je v místech, kde vlk žije, ve většině případů kvalitnější, než tomu bylo dříve. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně. Může se pak stát, že se vlci na ovce tzv. naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti. „Spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáckých psů. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 % vlčího jídelníčku. Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR připravila Program péče o vlka, který mimo jiné popisuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel. Program péče byl Ministerstvem životního prostředí schválen v březnu 2020 [2].
Hudba šedesátých let zní z rádií v češtině
Hudba u nás tvoří přibližně tři čtvrtiny rozhlasového vysílání. Více než polovina hudebních nahrávek odvysílaných rozhlasem v roce 2019 byla vydaná v novém miléniu. Na celkovém hudebním vysílání se podílely 63 % nahrávky zahraničních interpretů, u nahrávek vydaných před rokem 1980 však dominovali interpreti čeští a slovenští. Pokud se zaměříme na hudbu vysílanou českými rádii v roce 2019 podle období vydání i podle státní příslušnosti interpretů, zjistíme, že zatímco u novějších nahrávek dominují zahraniční interpreti, u těch starších převažuje domácí tvorba. U současné hudby vydané v roce 2018 či 2019 pochází 76 % nahrávek od zahraničních interpretů. V případě starší hudby naopak převládá podíl těch domácích. Konkrétně u 55 % nahrávek vydaných mezi lety 1970 a 1979 a 63 % nahrávek vydaných mezi lety 1960 a 1969 převažují čeští a slovenští interpreti. U hudby vydané v osmdesátých letech již v rozhlasovém vysílání v loňském roce mírně převažovaly skladby zahraničních interpretů a tato převaha se zvyšovala s každou následující dekádou vydání. „Nejpravděpodobnějším vysvětlením je cílení rozhlasových dramaturgů na různé cílové skupiny posluchačů. Hudbu staršího vydání s převahou domácí tvorby preferují spíše dříve narození posluchači, kteří ji znají z doby jejího vzniku. Na rozdíl od posluchačů mladších, kteří jsou již více ovlivněni zahraniční tvorbou a více ji též vyhledávají,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Opravdu jsem to já, říká o novém dokumentu ČT Michal Prokop
Životní příběh hudebníka, politika a moderátora přináší nový dokumentární film Michal Prokop Až si pro mě přijdou… Snímek vznikl v brněnském studiu České televize a v premiéře ho uvede ČT art ve 20:20 v rámci cyklu Je nám ctí v sobotu 7. 11. 2020. Režie Jiří Vondrák. Pro mnohé kritiky a fanoušky je Michal Prokop nepřekonatelný zpěvák, který svou plodnou hudební kariéru, jež bývá spojována s kapelou Framus Five a hudebními žánry blues, rock a soul, zahájil už v době vysokoškolských studií v 60. letech. Po listopadové revoluci se dostal do povědomí veřejnosti také jako moderátor a politik. Je nositelem významných ocenění, například Řádu umění a literatury Francouzské republiky, dostal několik platinových a zlatých desek a je členem Síně slávy Ceny Anděl. Je toho hodně, co tvůrci museli do bezmála hodinového snímku vtěsnat. „I pro mě to byl velký otazník, jak si s tím režisér Jirka Vondrák a jeho tým z brněnského studia poradí,“ netají se Michal Prokop. „A když jsem uviděl, co natočili a postříhali, tak si myslím, že jsem to opravdu já,“ dodává. „Film o Michalovi Prokopovi je pro mě trochu srdcovka,“ netají se režisér Jiří Vondrák a vzpomíná: „Viděl jsem ho poprvé na beatovém festivalu v Lucerně, kam jsem jako puberťák utekl z Brna. Objevil pro mě novou muziku a později byl jeden z prvních, kteří mi tehdy vrátili důvěru v politiku. Michal je nesmírně poctivý muzikant i člověk, byla to radost s ním točit.“ „Film si všímá hudební kariéry Michala Prokopa od počátku existence Framus Five, tak i jeho nepříliš jednouchého období v době normalizace,“ představuje snímek dramaturg Martin Polák a dodává: „Dotýká se i vrcholu zpěvákovy popularity v 80. letech minulého století, která je spojena s vydáním trojice úspěšných alb Kolej Yesterday, Nic ve zlým a Snad nám naše děti…. Neopomíjí ani hudebníkův přechod do politické a moderátorské sféry.“ Po ukončení hudební kariéry stál Michal u zrodu Občanského fóra, stal se poslancem a věnoval se především kulturním a sociálním tématům. V České televizi moderoval úspěšný vlastní diskusní pořad Krásný ztráty. Za úctyhodných čtrnáct let jeho prostřednictvím představil divákům tisícovku hostů. Opětovné koncertování a návrat do povědomí posluchačů přišel v roce 2006 s albem Poprvé naposledy, které bylo oceněno zlatou deskou. O rok později získal stejné ocenění záznam koncertu z pražské Lucerny Live 60, uspořádaného k autorovým 60. narozeninám. V témže roce vstoupil Michal Prokop poprvé do Beatové síně slávy, a to v kategorii Osobnost. V březnu roku 2019 byl pak uveden do Síně slávy České hudební akademie Anděl. Michal Prokop zároveň provozuje vlastní hudební festival Krasný Ztráty live, kde byl dokument uveden ve slavnostní předpremiéře letos v srpnu. Scénář a režie: Jiří Vondrák / dramaturg: Martin Polák / hlavní kameraman: Pavel Otevřel / vedoucí produkce Vendula Karmazinová / kreativní producent: Dušan Mulíček / výkonný producent: Pavel Plešák
Počasí
Hradec Králové
In-počasí
Fotogalerie
Hradec Králové
Promluvy JUDr. Miloslava France
Opravdu jsem to já, říká o novém dokumentu ČT Michal Prokop
Tripartita jednala o pomoci podnikatelům, zaměstnancům i regionům
